Již před více než rokem jsme využili jedné z nabídek tolik populárních slevových serverů a zakoupili za téměř čtvrtinovou cenu poukazy zážitkové agentury Zlatá rybka. Jednou z motivací k tomuto výhodnému nákupu byla i touha vyzkoušet let horkovzdušným balónem. Samotný let je docela drahá legrace, obvyklá cena letenky se pohybuje kolem pěti tisíc korun na osobu, byť se dá občas sehnat i za tisíce tři. My jsme však nakonec měli privátní let pro 3 osoby v podstatě za cenu jedné standardní letenky, inu nekupte to :-). Vysokým cenám letenek se nelze příliš divit, pořižovací cena balónu se pohybuje kolem milionu korun, při životnosti údajně někde kolem čtyř set letových hodin. I za letu spotřebovávaný plyn něco stojí a navíc počet možných letů je výrazně limitován počasím, které jako rizikový faktor prostě ovlivnit nelze. Létat se díky termickému proudění většinou dá pouze během prvních dvou hodin po východu slunce a následně posledních dvou hodin před slunce západem, navíc při maximální síle větru čtyři metry ze sekundu. Že takové podmínky nejsou úplnou samozřejmostí jsme se koneckonců přesvědčili sami :-). Agentura Zlatá rybka nám let zarezervovala u společnosti balony.eu. Nyní se pomalu dostáváme k seriálu o osmi pokračováních, který by se dal nazvat "Jak jsme se nakonec dočkali". Bylo, nebylo, proběhlo to nějak takhle :
7.6.2011 - první pokus
První termín jsme měli dohodnutý na úterý 7.června. Bohužel šlo o typický letní den s odpoledním vývojem bohaté kupovité oblačnosti a četnými bouřkami. Let byl po dohodě s pilotem již odpoledne zrušen.
22.6.2011 - druhý pokus
Ve středu 22.června byla situace na vlas stejná a let opět zrušen pilotem již během odpoledne.
28.6.2011 - třetí pokus
V úterý 28.června bylo počasí výborné, jasná obloha bez jediného mráčku od rána až do večera. Jenže větrno. A to tak, že hodně. Let opět zrušen již odpoledne, při večerním grilování na zahradě jsme museli uznat že v tomhle vichru by to asi opravdu nebylo to pravé ořechové.
29.6.2011 - čtvrtý pokus
O den později byla situace dost podobná, ale foukalo o něco méně. Nakonec zní domluva tak, že se v půl sedmé sejdeme na místě startu a uvidíme co dál. Během odpoledne se východně od Brna vytvořilo pásmo docela silných bouřek, v Brně samotném bylo pěkně, ale vítr opět dost zesílil. Po půl osmé nás balonáři vyzvedávají u Rybářské bašty a přejíždíme společně na louku na přístavištěm brněnské přehrady. Za současného větru se letět nedá, budeme čekat zda se uklidní, ale pilot to moc optimisticky nevidí, tak na čtyřicet procent. Postupně se objevují další balonáři a začínají rozbalovat své nebeské koráby. Také my vytahujeme společnými silami z přívěsu koš a "batoh" s balónem, s jeho rozbalováním ale pilot váhá. Ostatní začínají pomalu vhánět vzduch do balónu jen ten náš stále leží zabalený. Padá konečné rozhodnutí, let se z důvdou silného větru ruší. Ostatní sice zanedlouho odlétávají, ale je pravda že fouká dost, určitě více než maximálně doporučované čtyři metry za sekundu. Rozhodnutí pilota respektujeme, rozhodnutí o letu je zcela v jeho kompetenci a určitě nemá cenu nijak naléhat. Ještě čekáme než odletí zbývající balóny, což samo o sobě je pěkný podívaná, pak pomáháme s nakládkou balónu zpět do přívěsu, jsme odvezni zpět k rybářské baště a odsud se vracíme domů.
podvečer na startovní ploše
13.7.2011 - pátý pokus
Pátý pokus je marnost. Od samého rána zataženo, občas nějaká ta bouřka, tentokrát rušíme let hned po prvním telefonátu v poledne.
20.7.2011 - šetý pokus
Od rána zataženo, občas slabě prší, modely nicméně slibují na večer částečné vyjasnění. Zavoláme si ještě kolem čtvrté a uvidíme. Odpoledne se to začíná trošku probírat, ale modely pro změnu už nejsou tak vstřícné na večer, navíc se má rozfoukat. Asi by se to dalo zkusit, ale nakonec se domlouváme že to opět odložíme. Večer nakonec bylo pěkně a ani moc nefoukalo, alespoň teda u nás v Kuřimi.
27.7.2011 - sedmý pokus
Opět zakaboněné ráno, ale dnes ještě výraznější prognóza zlepšení počasí. Domlouvám sraz na půl sedmou na místě, po obědě se obloha vyjasňuje a citelně se otepluje. Odpoledne se bohužel trošku neplánovaně začaly tvořit bouřky, jedna dost silná nás chytla zrovna cestou v Kníničkách. Na místo jsme ani nedorazili, už cestou zazvonil telefon. Bohužel je opět nutno let zrušit.
2.8.2011 - osmý pokus, konečně letíme :-)
Poslední možnost startu před naší výpravou do Irska. Ale zdá se, že tentokrát by to opravdu mohlo vyjít, modely se celkem shodují a na večer předpovídají polojasnou oblohu a slabý severovýchodní vítr. Oblačnosti se sice během dne tvoří docela dost, ale pilot to při telefonickém rozhovoru vidí tak na 90%. Sraz máme tentokrát už v šest přímo na startovní louce. Již jsou zde nachystány dva balony společnosti balony.eu a jeden z nich se pomalu začíná plnit vzduchem.
příprava balónů před startem
Před půl sedmou se za naší asistence začíná vzduchem plnit i balón Unicredit, kterým bychom měli letět.
plnění balonu vzduchem a následné zahřívání
Netrvá dluho a jsme připraveni ke startu.
chvíle před startem, je čas nastoupit
A za okamžik se hladce odlepujeme od země a lehounce stoupáme vzhůru. Fantazie !
odstartováno
Hodně rychle nabíráme výšku, za dvě minutky už jsou lidé na zemi docela malinkatí a nám se otevírají čím dál vzdálenější obzory.
rychle stoupáme vzhůru, otvírají se výhledy na Brno
Usazujeme se v letové hladině zhruba tři sta metrů nad zemí, pilot se hlásí letištní věži tuřanského letiště a téměř čistě východní vítr nás unáší západním směrem nad Přírodní park Podkomorské lesy. Výhledy jsou skvělé na všechny strany, jedinou maličkou kaňkou je absence sluníčka, které se schovalo za mrak, což nepřeje hlavně focení. Východním směrem se kocháme pohledy na Prýgl a za ním v oparu město Brno, jižné obdivujeme z výšky docela pohledné paneláky v Bytrci, za nimi Žebětín a nedaleko areál velké ceny. Severně neomylně nalézáme naše bydliště Kuřim, rozhlednu Babí lom i sluncem nasvícený kostel ve Vranově, postupně se objevuje také silueta hradu Veveří. Na jihozápadním obzoru jsou zase jasně patrné chladící věže jaderné elektrárny v Dukovanech.
druhý balón nad brněnským Prýglem
sídliště Bystrc, z výšky docela fotogenické
Podkomorské lesy a brněnský Prýgl
hrad Veveří
pohled kolmo dolů na Podkomorské lesy
Po půlhodině letu překonáváme pásmo Podkomorských lesů a krajina se mění v ryze zemědělskou. Lány nejzůznějších plodin se jako had vine našel slavná dé jednička, kterou, zdá se, budeme také přelétávat. Po některých polích se prohání kombajny, po jiných srnky a my si krásně tiše plujeme krajem a pozorujeme vše z nadhledu. Paráda.
Podkomorská hájenka
dé jednička
spíš vypadá jak nějaká panelová polňačka
Čas však neúprosně kvapí kupředu a hodinka vyhrazená našemu letu se chýlí ke konci. Již nějakou dobu klesáme a nad Říčany přelétáme již docela nízko nad zemí. Lidé za zahrádek nám mávají a psi se na nás můžou uštěkat.
Říčany u Brna
První místo vyhlédnuté k přistání těsně míjíme, ale v poli pšenice za vesnicí už přistáváme naprosto hladce. Ještě asi pět metrů popoletíme a pak už jsme definitivně na pevné zemi. Balon se poslušně sklápí ve směru větru a my dostáváme od pilota povolení k opuštění koše.
přistání v pšenici
Ještě než však stačíme z koše vylézt, přijíždí z vesnice rozzlobený zemědělec, kterému jsme přistáli na pozemku. Nakonec se však vše řeší láhví šampaňského a smírem. Opatrně skládáme balón a vše nakládáme do doprovodného vozidla. Ještě nás čeká krátká exkurze do historie balonového létání a následný balonářský křest ohňem, vodou a větrem jímž jsme povýšeni do stavu šlachtického. Nyní jsem tedy, minimálně v balonářském světě, baron Hynek z Říčan.
Všechny fotky z balónového létání :
