23.4.2011 - přesun na Policko, okružní tůra ze Slavného přes Božanovský špičák, Korunu a Kamennou bránu
Předpověď počasí slibuje krásný velikonoční víkend a volného pondělí prodlužujícího víkend na tři dny je třeba
využít k výpravě do vzdálenějších končin naší vlasti. Rozhodujeme se pro oblast Broumovských stěn a pondělní
výlet k našim severním soudedům do národního parku Góry Stołowe. Páteční podvečení odjezd zavrhujeme předem, protože
cesta směrem na Svitavy stojí za to i mimo předvíkendovou špičku. Vyrážíme tedy až v sobotu krátce po osmé hodině ráno
a čekají nás necelé dvě stovky kilometrů po nepříliš pěkných silnicích. Po třech hodinách trmácení jen s jednou krátkou
zastávkou parkujeme na malém parkovišti nad vesničkou Slavný a vyrážíme na první naplánovaný výšlap. Po červené značce
směrujeme na nedalekou Slavenskou vyhlídku nabízející pěkný rozhled do Broumovské kotliny a dále pak pokračujeme po zpevněné
cestě až k rozcestí u Pánova kříže. Zde si krátce zacházíme na Junáckou vyhlídku z níž lze krom blízkého Božanovského špičáku
přehlédnout i přes hranice na polské Góry Stołowe, zřetelně se rýsuje hlavně Szczeliniec Wielki (Velká Hejšovina) na kterou se
chystáme v pondělí. Nyní je ale čas vrátit se asi půlkilomeru zpět k Pánovu kříži a vydat se okružní trasou přes zvěřinec na
Božanovském špičáku, kde postupně míjíme Veverku, Velblouda, Kočku a řadu dalších tu více tu méně zdařilých kamenných zvířat.
Po dvou a půl kilometrech se vracíme zpět k Pánovu kříži a vydáváme se po zelené značce vzhůru směrem k rozcestníku U Koruny
kam také po krátkém intenzivním stoupání přicházíme. Odtud nás čeká necelý kilometr na samotnou Korunu, odkud se opět otevírají
dechberoucí výhledy na Broumovsko a do Polska. Vracíme se po stejné trase na začátek žluté značky a vydáváme se po hřebeni
Broumovských stěn směrem ke Kamenné bráně. U odbočky k této pozoruhodné skalní formaci jsme asi za půl hodině a odsud
už je to jen kousíček. Šplháme do samotného skalního oblouku odkud je opět pěkný výhled na Broumov a okolí a chvíli čekáme
kvůli fotkám na sluníčko schovávající se nám za jedním z nepočetných mraků plujících po téměř vymetené obloze. Zbývá nám
poslední úsek cesty přes Zaječí rokli ve které ještě nacházíme zbytky sněhu zpět do Slavného. Ještě před odjezdem na dohodnuté
ubytování v Polici nad Metují se jdeme projít k proslulým Slavenským hřibům a také na nadelaké vyhlídky na Čertovu tchýni a do
Zaječí rokle. Tím je náš dnešní turistický program vyčerpán a s přicházejícím podvečerem přejíždíme do nedaleké Police nad Metují,
kde bez problémů nacházíme turistickou ubytovnu místního sokola.
Máme štěstí, že jsme zde zrovna zastihli přímo provozovatelku, která se tu jinak nezdržuje a je třeba se s ní buď dohodnout na
přesnou hodinu nebo jí po příjezdu zavolat. Je nám přidělen jednoduše zařížený a precizně uklizený pokoj č.14, ukázano naprosto
dostačující a funkční zázemí ubytovny a jsme ponecháni vlastnímu osudu. Ubytovna je téměř prázdná, alespoň za celou dobu našeho
pobytu jsme zaregistrovali jediný další pár se kterým jsme se na chvíli potkali v kuchyňce. Je tu opravdu božský klid. Po celodenní
tůře dáváme příjemnou očistnou sprchu a vydáváme se do centra města vyhledat stravovací zařízení pro hodně pozdní oběd či spíše večeři.
V centru samotném jsme však našli jen nálevny a herny, případně jedno podivné asijské bistro jehož součástí byla opět herna. Nakonec
bereme zavděk penzionem Adler nedaleko naší ubytovny kde se vaří, i když ani tohle nebylo místo kam by se člověk na večeři vracel :-)
Je čas odpočinout si a nabrat síly na zítřek.
24.4.2011 - Hvězda, Skalní divadlo, Supí hnízdo, Ovčím, Kovářova rokle, klášter v Broumově a večerní houbaření
Ráno se budíme celkem časně a po rychlé snídani parkujeme po osmé hodině u Hvězdy jako úplně první, což mě osobně tedy docela překvapuje.
Z parkoviště je to jen kousek ke hvězdicovité kaplí Panny Marie Sněžné a také k turistické chatě která je však po ránu ještě zavřena.
Vydáváme se tedy po červené značce po hřebeni nad Kovářovu rokli do níže se otevírá úchvatný pohled z místa příznačně nazvaného Skalní divalo.
V ranním slunci je to skutečně náremná podívaná, kterou si nějakou chvíli zcela osamoceni užíváme. Namlsáni pokračujeme dále směrem k Supímu hnízdu,
což je další příznačně nazvaná vyhlídka, tentokráte na druhou stranu do Broumovské kotliny.
Od supího hnízda pokračujeme po červené k rozcestí nad Hákovou roklí
a odtud na vyhlídku Modrý kámen. Zde po téměř dvou hodnách cesty potkáváme první a na nějakou dobu zase poslední turisty. Vracíme se na rozcestí na Hájkovou roklí
a nabízejí se nám v zásadě dvě možnosti návratu zpět na Hvězdu. Jednou z nich je návrat stejnou trasou kterou jsme přišli a druhou,
kterou nakonec volíme je sestup k hájovně v Suchém dole a následně po modré značce na rozcestí kde začíná Kovářova rokle. Ke hvězdě nám zbývá nastoupat
na kilometru sto výškových metrů, ale cestou je nač koukat, takže je to stále spíš příjemná procházka. Parkoviště pod Hvězdou se změnilo k nepoznání, volné
místo bychom nyní hledali marně a auta stojí i na okraji silnice směrem na Hlavňov. Jdeme ještě jednou mrknout ke kapličce a taky na točenou malinovku do přilehlé chaty.
Před ní se lavičkách tísní doslova davy lidí, kteří zřejmě z parkoviště dorazili jen sem na chatu. Je tu sice krásně, ale s poklidem na téměř liduprázdném hřebeni
Broumovských stěn se to nedá srovnat. Z hvězdy odjíždíme po jedné odpolední a zvažujeme zda se vydat na odpolední procházku na Ostaš nebo na prohlídku městečka Broumov
na které už dva dny koukáme z většiny vyhlídek. Nakonec vítězí Broumov, takže se krátce stavujeme na ubytovně opláchnou prach z dopolední tůry a po půl třetí už parkujeme
na náměstí v Broumově. Vydáváme se prvně k místnímu klášteru, rádi bychom stihli prohlídku ve tři hodiny, což se bez nejmenších problémů daří. Interiéry jsou zajímavé,
ale je tu pekelná zima, takže už se po necelé hodince docela těším ven na sluníčko. Ještě máme v plánu krátkou procházku centrem a návštěvu dřevěného kostelíka na okraji Broumova.
Původně jsme chtěli v Broumově i poobědvat, leč v jediné restauraci přímo na náměstí chtějí za dvě deci nealka 40 korun a stejně tolik chtějí za veškeré přílohy, takže po krátkém
prostudování jídelního lístku raději odcházíme. Zlodějinu skutečně podporovat nehodláme a provozovateli hotelu Praha lze popřát snad jen to aby přestali
do nedalekého kláštera jezdit zájezdy německých turistů. Lehce znechuceni přejíždíme k pěknému dřevěnému kostelíku v areálu hřbitova na okraji Broumova.
Po krátké obchůzce vyrážíme na cestu zpět do Police nad Metují a těsně před cílem ve vesničce Bukovice zastavujeme v motorestu Lucky Luck na výbornou obědovečeři
a točenou Kofolu, nelze než doporučit. V podvečer ještě na chvilku vyrážíme nad Slavný, na nějaké to večerní houbaření a západ sluníčka.
25.4.2011 - Szczeliniec Wiełki a deštivá cesta domů
Pondělní ráno nás vítá zataženou oblohou a občasným slabým deštěm. Dnes máme v plánu přejezd do Polska do oblasti Gór Stołových konkrétně do
městečka Karlów. Cesta vede oklikou přes Náchod a během ní se počasí vylepšuje alespoň v tom směru že přestává pršet, obloha však nevypadá že
by se měla protrhat. Krátce před devátou parkujeme na placeném parkovišti za 6 zlotých a vydáváme se směrem na Szczeliniec Wiełki. Asi po půlkilometru
se ocitáme na jeho úpatí a čeká nás pčes 600 schodů a asi 160 výškových metrů vzhůru. Nebylo to ovšem tak strašné jak se zdálo a za nějakých dvacet minut
už jsme u turistické chaty Na Szczelincu. Jsme tu zcela sami, ale chata je otevřena zřejmě pro budoucí příchozí.
Hned u chaty je kasa kde se během sezony vybírá vstupné na samotný okruh po Velké Hejšovině, což je české jméno této stolové hory. Sezona však
začíná až v květnu, takže okružní procházku máme dnes zdarma. Tradiční sestupová cesta zpět do Karlówa je v rekonstrukci, takže okruh je mírně upraven
a návrat dolů je opět od chaty stejnou cestou. Nějak jsme se špatně zorientovali v provizorním značení, takže se na okruh vydáváme v protisměru, což však
zdá se nebude nijak příliš vadit, stále jsme totiž nepotkali živou duši, jen přetékající odpadkové koše dávají znát že jde o vyhledávanou turistickou lokalitu.
Je pravda že počasí k podobnému výletu dnes moc neláká a jindy jistě famózní výhledy z několika skalních ochozů jsou značně limitovány oparem a šedivnou oblohou.
V dnešním počasí je asi nejpoutavější pasáží okruhu část nazvaná Peklo, které je díky notně zledovatělému sněhu občas peklem skutečným. Po průchodu peklem je to již
jen kousek zpět k chatě a cesta dolů do Karlówa není taky nikterak dlouhá. Po půl dvanácté jsme tedy již převlečeni a vyrážíme na cestu domů. Původně naplánovanou
návštěvu Bludných skal odkládáme napříště což se ukazuje jako prozíravé, protože během pěti minut se spouští docela slušná průtrž mračen.
V městečku Kudowa Zdroj ještě doplňujeme za zbylé zloté až po vrch nádrž příjemně levnějším Naturalem a pak už definitivně opouštíme tuto oblast a přes Náchod, Rychnov
Ústí nad Orlicí a Svitavy se vydáváme na cestu domů, jejíž věčí část nás doprovází bouřky a lijáky. Definitivní tečku za tímto výletem pak děláme tradičně při návratu
z tohoto směru v restauraci Formanka na Lipůvce skvělou obědovečeří.